Obsah textu
Každý už o tom alespoň slyšel nebo četl, mnohým se to však stalo. V rodině vážně onemocnělo dítě, objevila se krize a na místo, aby si rodiče byli oporou, otec od rodiny odešel. Odsouzeníhodné?
Zvýšené nároky
Když v rodině onemocní dítě, nejedná se o nic příjemného. Když pak jde o nemoc dlouhodobou, chronickou a vážnou, změní se život celé rodiny i jejího okolí. Aby rodiče mohli dobře vychovávat své děti, musí být splněny určité podmínky, k nimž patří dobrá psychická pohoda rodičů a klidná rodinná atmosféra. V případě, že je v rodině vážně nemocné dítě, však tato podmínka splněna není. Rodiče nemocného dítěte jsou nároky na péči o ně soustavně přetíženi.
Narození nemocného dítěte, nebo propuknutí choroby v jakémkoli věku ovlivní život celé rodiny, nutí ji přebudovat systém hodnot, často změnit plány do budoucna. Spousta lidí si dost těžko uvědomuje situaci, ve které se nemocné dítě i o něj pečující rodiče ocitají. Jde o zvýšenou a velmi výrazně pociťovanou psychickou i fyzickou unavitelnost a ekonomickou a sociální nejistotu, které je rodina trvale vystavena. Nemocné dítě znamená zatěžkávací zkoušku pro vztahy partnerské i rodinné.
Stává se…
Stává se, že jeden z rodičů, většinou otec, tlak neunese a rodinu opustí. Fyzicky, časově i psychicky je totiž péče o nemocné dítě natolik náročná, že na rodiče klade požadavky, kterým je schopen odolat jen skutečně vyzrálý a silný jedinec. Připočítáme-li psychický tlak, který je na otce vyvíjen jako na tradičního „živitele“ rodiny a oporu, přičemž jeho životní družce už zřejmě energie na něj nezbývá…
Vydržet!
Výchova nemocného dítěte s sebou nese mnohé, co si rodiče zdravých dětí neumí ani představit.
Přes tuto zvýšenou zátěž při péči o dítě však rodiče nesmí zapomínat na vlastní život, zásady psychohygieny a rovněž a zejména na vzájemný vztah, neboť jejich zdravotní nebo psychický kolaps, nebo vzájemné odcizení a rozpad rodiny zákonitě všechny problémy a potíže jen prohloubí.
