Začít se věnovat studiu na lékařské fakultě pro mne byl jeden z hlavních cílů a motivací, proč jsem se snažila dokončit střední školu s těmi nejlepšími výsledky ze všech podstatných předmětů.
Prakticky celé čtyři poslední roky před maturitou jsem se pečlivě připravovala do hodin biologie, dobrovolně se přihlašovala do chemických olympiád a snad jako jediná pravidelně navštěvovala praktická cvičení s tím nejnudnějším učitelem na celé škole.
Myslím si, že moje píle a soustředěnost značně převyšovala laxní přístup mých vrstevníků a často jsem slýchala dotazy – Jak to dělám, žádosti o mimoškolní doučování a párkrát se mi dokonce dostalo nabídky úplatku, pokud dotyčnému napíšu brilantní esej či vypracuji laboratorní cvičení. Zkrátka a dobře, moje budoucnost byla přesně narýsovaná a nad žádnou jinou její verzí jsem neuvažovala.
Přijímací zkoušky den D
V den přijímacích zkoušek, vyzbrojená odhodlaností, jsem o svých schopnostech ani v nejmenším nepochybovala. Žádná z otázek mě nevyvedla z míry, test jsem hravě vyplnila a odevzdala mezi prvními. Po několika dnech, když jsem se dozvěděla, že jsem byla přijatá, jsem cítila maximální pocit zadostiučinění.
Mé několikaleté úsilí nepřišlo vniveč a těšila jsem se na moje budoucí studium, které mě mělo přiblížit k vysněnému povolání.
Začátek semestru na lékařské fakultě byl sice náročný, ale na studijní plán jsem si celkem rychle zvykla. Kámen úrazu přišel ve chvíli, kdy jsem začala navštěvovat dvě podstatné přednášky. Byly celé v angličtině! Soustředěním se především na oborové předměty na škole jsem cizí jazyk zcela upozadila, jelikož jsem nepředpokládala jeho znalost za tak důležitou.
S každou další absolvovanou hodinou se moje beznaděj stupňovala. Jelikož mi příprava na ostatní předměty zabírala veškerý volný čas, neměla jsem absolutně kdy se angličtinu doučovat.
Angličtina – kámen úrazu
Byl tu listopad, závěrečný měsíc před zkouškovým obdobím, a já jsem stála před rozhodnutím. Tak, jako jsem si byla kdysi jistá svou připraveností na oborové testy přijímacích zkoušek, jsem teď s určitostí věděla, že nemám šanci zkoušku složit – ne s mojí znalostí angličtiny. Musím studium na jeden semestr přerušit a začít se intenzivně věnovat anglické gramatice a nějak se rozmluvit. Ale jak?
Jela jsem zrovna v tramvaji z přednášek a do očí mi padla reklama, která byla umístěná v propagačním panelu. POMATURITNÍ STUDIUM ANGLIČTINY – DRUHÝ SEMESTR v Jazykové škole Pelican slibovala, že se naučíme jazyk do prázdnin a zlepšíme si tak nejen svoje znalosti, ale i své sebevědomí.
Díky tomu, že byla škola přímo v centru Brna, jsem se tam ihned vydala. S vidinou rychlejšího osvojení oproti si potřebných znalostí oproti pouhému samostudiu pro mě denní pomaturitní studium na druhý semestr představovalo ideální volbu pro využití mého volného času.
Ten jsem ovšem získala proto, abych si do začátku příštího studijního semestru doplnila co nejvíce potřebných znalostí v angličtině a díky tomu měla šanci ročník vůbec absolvovat.
Bylo skvělé, že jsem měla možnost vybrat si ze tří skupin dle pokročilosti, a tím pádem pro mě studium bylo maximálně přínosné. Díky tomu jsem také neměla pocit, že bych látku nezvládala, a pokud by se to přece jen stalo, byla zde stále otevřená možnost přestoupit do jiné jazykové skupiny.
Nebýt každodenního nabitého programu, kdy jsme nejen procvičovali gramatiku, ale vedli mezi spolužáky konverzace, bych se sama v angličtině o takový kus za pouhý půlrok nezlepšila, a díky samostudiu jsem ten čas maximálně zužitkovala.
