Obsah textu
Logoped není, jak přetrvává v povědomí mnoha lidí, jen odborníkem na špatnou výslovnost. Do oboru logopedie patří i poruchy komunikace, vady sluchu a hlasu. A protože v současné době logopedických vad přibývá, je potřeba sledovat vývoj řeči u dětí již od útlého věku.
Vady výslovnosti
Přestože právě vady výslovnosti patří k nejnápadnějším, často je rodiče ne snad přehlédnou, ale podcení. Šišlání dítěte jim přijde roztomilé a nevšimnou si, že dítě ve výslovnosti výrazně zaostává za svými vrstevníky. Do čtyř let by dítě mělo bezproblémově zvládnout výslovnost většiny hlásek. Poněkud problematické jsou sykavky, které většina dětí zvládá až po pátém roce života a i tehdy může docházet k jejich občasným záměnám. Jako poslední jsou to pak hlásky r a ř. Obecně platí, že dítě by mělo bezproblémově vyslovovat všechny hlásky před nástupem do školy.
Mimo chybnou výslovnost některých hlásek se u dětí jako nejčastější vady výslovnosti jeví breptavost a koktavost.
Opožděný vývoj řeči
Pokud dítě ve vývoji řeči výrazně zaostává za svými vrstevníky, může se tak dít z mnoha příčin. Jednou z nich je porucha sluchu. Snadno ji rozeznáme podle toho, že dítě nereaguje na zvuky a nebo nápadně odezírá ze rtů. I takovéto děti patří do péče logopeda, který jim může výrazně pomoci.
Pokud dítě kolem třetího roku věku neprojevuje potřebu samo svému okolí cokoli sdělovat, má nápadně malou slovní zásobu, netvoří věty nebo dokonce vůbec nezačalo mluvit, jedná se o poruchu komunikace a rovněž zde je pomoc logopeda velice potřebná, neboť může jít o vývojovou dysfázii.
Kdy k odborníkovi
Rozhodně raději dřív – a třeba i zbytečně, než později. Návštěvě logopeda, pokud ji navrhne dětská lékařka, se nebraňte v jakémkoli věku a sami vývoj řeči svého dítěte bedlivě sledujte.
Nezbývá, než si povzdechnout: O kolik by byl život rodičů jednodušší, kdyby logopedické vyšetření bylo automaticky součástí tří- nebo alespoň pětileté preventivní prohlídky!
