Smějete se rádi? Tak opravdu, nahlas, až se za břicho popadáte? Ano, důvodů proč se takhle od srdce zasmát je, zdá se, stále méně, ale pakliže humor a smích je nepostradatelnou součástí vašeho života, sáhněte po knížce, která se na první pohled tváří jako seriózní dokumentární čtivo týkající se naší aristokracie, avšak stačí ji otevřít a od regálu s knihami vás k pokladně bude doprovázet váš smích.
Kniha má (doufejme, že prozatím) dva díly: Poslední Aristokratka a Aristokratka ve varu. O první z nich anotace prozrazuje, že „František Antonín hrabě Kostka z Kostky, potomek šlechtického rodu, žije v New Yorku. Po pádu komunistického režimu se s americkou manželkou Vivien a dcerou Marií vrací do Čech, aby převzal rodové sídlo. Kromě zámku hraběcí rodina „zdědí“ i zpátečnického kastelána, hypochondrického zahradníka a kuchařku, která si ráda cvakne a občas to přežene. Chudobný navrátilec, krkolomně navazující na slavný rodokmen, emigrantství, místní zemitost, zámek jako konkurenceschopná atrakce, kníže Schwarzenberg, zpěvačky Cher a zpěvačka Helenka Vondráčková, to jsou motivy, z nichž autor upředl dokonalou sérii panoptikálně komických situací.“ V mnohých z nich figuruje kočka Carevna, kterou rodina přivezla z Ameriky a jak Marie píše ve svém dopise Maxovi, své spřízněné duši od té doby co ji viděl naposledy Carevna přibrala asi deset kilo a návštěvníci si ji pletou s mývalem.
Anotace druhé z nich, která nese název Aristokratka ve varu říká: „Aristokraté jsou v ohrožení, ale situace Marie Kostkové z Kostky je o to těžší, že denně potkává členy své bláznivé rodiny a k tomu několik střelených zaměstnanců “nejchudšího zámku v Čechách”. Otec je skrblík, americká maminka se chce podobat princezně Dianě… a největší událostí na zámku Kostka za posledních tři sta let byla svatba Helenky Vondráčkové. Kastelán Josef nenávidí lidi, hospodyně paní Tichá kleje jako dlaždič a celý den nasává ořechovku přímo z lahve…“
V čem je „aristokratka“ tak výjimečná? Už jen tím, že první kniha byla oceněna jako nejúspěšnější humoristická kniha roku 2012 Cenou Miloslava Švandrlíka. V ani jedné nenajdete hlubokomyslné myšlenky a s tím je třeba ke knihám přistupovat. Mají za úkol pouze jediné, ale to rozhodně není málo: pobavit vás. Zahnat starosti, špatnou náladu, přenést se přes trable, které vám život do cesty položil. A to se jejímu autorovi, Evženu Bočkovi podařilo vskutku mistrovsky. Obě knihy se umisťují pravidelně na žebříčku knižních hitparád. Autor, který pracuje jako průvodce na zámku, může být spokojen. Spokojeni jsou i čtenáři, o čemž svědčí řada příznivých referencí a množící se otázky, kdy se na pultech objeví třetí díl…
