Nebudu si jednou vyčítat rozchod s manželem?

Zamilovanost nemůže trvat věčně. Pokud přeroste v lásku, můžete si gratulovat. Láska má ovšem jinou podobu než zamilovanost. Odložíte růžové brýle, přestanete se vznášet nad zemí. Každý vztah jednou více či méně zevšední. Může se stát, že pak se objeví ON a hormonální bouře se znovu žene vaším životem. Bez ohledu na to, že na ruce se vám blyští snubní prstýnek…

Častým jevem dnešních partnerských vztahů je neschopnost, nebo spíše neochota řešit problémy. Jednodušší je mávnout nad nimi rukou: „Však ono to nějak dopadne“. Je to řešení typické zvláště pro muže. Když pomine zamilovanost, najednou nevidí, že partnerku něco trápí, že je smutná. A potřeba komunikace? To je přece její problém, má kamarádky, tak ať si povídá s nimi! Mnoha mužům začas nevadí, že nosí tři dny stejné ponožky, holící strojek používají obden, hlasité říhnutí po domácím obědě doprovází pobaveným úsměvem a večer namísto láskyplného slova pronesou větu: „Tak rozdáme si to dneska?“ nebo „Jdem na to!“ To, že se žena vůči tomu ohrazuje, pak berou jako útok na svou osobu.

Ne každá žena má na takové chování protilátky. Ačkoliv si uvědomuje, že žádný vztah za pár let není takový, jako byl na začátku, má své hranice. Pokud se jich muž dotýká, může se také stát, že když se objeví na scéně někdo další, podlehne. Nejprve se tomu říká nevěra. Ovšem také to může přerůst ženě přes hlavu, z nevěry se stane vztah a řada jich končí tím, že žena manželství rozbíjí. Často jsou však dalšími herci v tomto představení také děti. Jak se ženy vyrovnávají se situací, že rozbily rodinu, vzaly dětem otce?

Ty, které rozbily rodinu a založily novou, se často shodují v jednom: nebylo a není to snadné. Zamilovat se, opustit manžela, připravit děti o tátu, to je zdroj výčitek svědomí. Člověk má totiž dar to špatné vytěsňovat a pamatovat si jen to hezké. Všechna negativa, která se stávala pro ženu neakceptovatelnými, postupně ztrácí své výrazné barvy. Své o tom ví i třiatřicetiletá Markéta:„Neustále se mi do hlavy vkrádala myšlenka, zda jsem měla právo to udělat. Můj muž byl sobec, strádala jsem s ním díky tomu i finančně. Byl sobec také v sexu, stačil mu jedenkrát do měsíce. Vím, že se sexuální život v páru musí podřídit partnerovi s nižší apetencí, ale připadala jsem si jako jeptiška. Ve třiceti je jednou měsíčně opravdu málo. Přesto přese všechno trpím dodnes výčitkami svědomí. Moje další manželství je přitom bez problémů. Ač prvotní zamilovanost dávno vyprchala, mám pocit, že žiji vedle člověka, který mě má rád, zajímám ho, udělá pro spokojenost mou a mých dětí snad všechno na světě. Děti ho přijaly, jako by jim připadalo normální mít dva tatínky. Ve mně se ale i tak často perou protichůdné pocity, kterým nerozumím. Zvlášť když k bývalému manželovi třeba vezu děti a vidím, s jakou radostí k němu běží. Pořád to je někde hluboko ve mně, mám v sobě zmatek a někdy mě to velice trápí.“

Dalo by se říci, že není důvod k výčitkám. Kdyby v původním vztahu vše fungovalo tak jak má, Markéta by s velkou pravděpodobností nebyla nevěrná a potažmo nenavázala nový vztah. Většinu žen, které jsou již nějak vázané a mají děti, do cizí náruče nežene pouhá touha po dobrodružství, ale nespokojenost. Často u nich však hrozí, že se zamilují. A pokud je na tom jejich milenec podobně, opravdu se může stát, že jeden, případně i oba, boří mosty a jdou do vztahu nového.

Přináší to samozřejmě obrovská rizika. Rozumná žena je pečlivě zvažuje, má zodpovědnost nejen za sebe, ale také za své děti. I pokud se miska vah přiklání na stranu milence, stále uvažuje opatrně a snaží se vidět důsledky, které její počínání přinese.

Řada žen si neuvědomuje jen právě tu jednu skutečnost: že je mohou trápit výčitky svědomí proto, že připravily děti o jejich biologického otce. Nic na tom nemění ani skutečnost, že tento muž je s dětmi v kontaktu. Kdykoliv se přihodí něco nepříjemného, co vyžaduje intervenci nového partnera, neboť on je „hlavou tlupy“, jsou citlivější, než kdyby se jednalo o pokrevního otce. Například to jsou jedny z častých chvílí, kdy výčitky vystrkují své růžky.

Pokud i vy stojíte před rozhodnutím, zda se vyvázat se současného vztahu a „nastoupit“ do nového a zatím všechna plus padají na stranu ANO, připravte se i na možnost výčitek svědomí, které přichází nezvány a často v tu nejméně vhodnou chvíli. Není totiž možné jim viditelně podléhat a bude to boj týkající se jen a jen vás. Zvažte, zda nelze pro záchranu původního vztahu ještě něco udělat, abyste vyčerpaly skutečně všechny možnosti. Ať pokud později výčitky svědomí přijdou, můžete s čistým svědomím říci, že dál to skutečně už nešlo.