Obsah textu
Mnoho lidí jako o migréně mylně hovoří o každé bolesti hlavy, která je postihla, ovšem skutečná migréna je chronické onemocnění, jehož příčiny nejsou doposud zcela známy a postihuje zhruba 10% populace. Zatímco v dětství bývají více postiženi chlapci, později se stav obrací v neprospěch dívek, a to až k poměru 2:1. Jedním ze spouštěcích faktorů záchvatu migrény je totiž i pokles estrogenu v těle při menstruaci. Nejpostiženější věkovou skupinou jsou dospělí mezi 25. – 45. rokem života, později častost a intenzita záchvatů většinou klesá.
Jak poznat záchvat migrény?
Hlavním příznakem migrény jsou jednostranné pulsující bolesti hlavy většinou soustředěné do oblasti v okolí oka, kdy nepříjemnými průvodními jevy jsou často nevolnost až zvracení, světloplachost, citlivost na zvuky a zápachy. Bolesti jsou střední až velmi silné intenzity a u postiženého po dobu trvání záchvatu zcela vylučují zapojení se do pracovního či společenského života. Většina nemocných po tuto dobu vyhledává odloučení nejlépe v tmavé a zcela tiché místnosti.
Migréna s aurou
Zhruba 20% migrén předchází tzv. aura, trvající několik minut až hodinu, která se projevuje přechodnými poruchami vidění či méně často i poruchami řeči nebo poruchou citlivosti a hybnosti končetin. Tyto příznaky většinou vymizí s nastupujícím záchvatem, který sám pak může trvat 3 hodiny až 3 dny.
Je migréna dědičná?
Dnes již víme, že migréna je částečně ovlivněna i dědičností, trpí-li záchvaty jeden z rodičů, pravděpodobnost jejího propuknutí u potomka je cca padesátiprocentní, trpí-li migrénou oba rodiče, pravděpodobnost propuknutí choroby se zvyšuje až na 85%.
Spouštěče migrény
Spouštěcí faktory záchvatu jsou velice individuální, mohou se zde řadit stres, přepracování, změna počasí, nadměrný hluk, nadměrné požívání alkoholu a kouření, hormonální změny. Je proto žádoucí, aby si postižený vedl tzv. migrénový kalendář, ve kterém bude moci spouštěče vystopovat a vyhnout se těm, které je v jeho silách ovlivnit.