Možná to také znáte: obchod je plný lidí, kteří se otáčí směrem k vám, neboť vaše dítě právě dupe, ječí a následně se v záchvatu vzteku válí po zemi. Domlouvání nepomáhá a vy máte jen jedinou touhu – otočit kouzelným prstenem a zmizet i s dítětem hodně daleko.
Dokud jste dítě neměli mysleli jste, že vám se to stát nemůže. S despektem jste pohlíželi na děti jiných rodičů, které předváděly podobné scény, jejímž účastníkem jste nyní se svým dítětem i vy. Co jste udělali špatně? Jedním slovem – nic. Vztekání je u dětí normální, především ve věku mezi druhým až čtvrtým rokem.
Pokud vyrazíte s dítětem do obchodu, již dopředu se snažte předejít vztekání domluvou v duchu: Pokud se budeš vztekat, nic ti nekoupím. Je-li dítě hodné, odměňte jej nějakou maličkostí, kterou mu koupíte, avšak pokud se vzteká, že nechce třeba tuhle čokoládu, ale tamhlety bonbony, nekupujte nic. Děti potřebují mantinely a je důležité jim dát najevo, že se některé věci zkrátka dělat nesmí. Jakmile jednou povolíte, jste opět na startu. Jestliže dítě pocítí, že vztekání na rodiče zabralo a docílilo toho, oč usilovalo, nevidí důvod proč to nezopakovat.
Mnoho rodičů a zvláště pak maminek dělá tu chybu, že v zájmu ukončení hysterického ječení a válení se po zemi, kdy se spolu s dítětem stanou středem pozornosti, rezignuje a to, co se dítě snaží si vynutit mu raději koupí. Pro klid. Tím je ovšem na problém do budoucna zaděláno a lze oprávněně očekávat, že situace se bude opakovat.
Přesto můžete proto, aby takovýchto situací bylo co nejméně, přeci jen něco udělat. Snažte se dětem nastavit pravidla chování a buďte důslední. Psychologové doporučují například při nákupech dítě zaměstnat. Dát mu nějaký úkol, aby třeba přineslo nějaký výrobek, který kupujete a který dítě dobře zná. Tím odvedete jeho pozornost od zbytečností. A ještě jedna rada na závěr – v zájmu zachování svého vlastního zdravého rozumu se naučte také nedělat si nic z reakcí lidí kolem vás.
