Většina děti se na školu těší. Je to pochopitelné, neboť se jedná o něco nového, pro ně dosud neznámého. Láká je nové prostředí i noví kamarádi. Jsou však i děti, pro které se školní docházka již po prvních dnech stává noční můrou a potažmo se mění i v noční můru jejich rodičů.
Některé děti jsou zkrátka méně zralé, a nástup do školy se může celkově negativně odrazit na jejich psychickém stavu. Nechuť ke školní výuce je jen logickým vyústěním, které následuje po jejich neúspěších a leckdy i posměchu ostatních dětí. To rozhodně není dobrý start. Může vyvolat stres a neblaze se odrazit na vztahu k učení i v budoucnosti. U některých dětí je proto na místě odklad školní docházky. V řadě případů opodstatněný a prospěšný.
„Naše Hanička byla oproti jiným dětem hrozně pomalá. Sice ráda a pěkně modelovala z formely, hezky malovala a také zpívala a uměla řadu písniček. Přesto jakoby žila ve svém vlastním zpomaleném světě. Ačkoliv jsem si ji neuměla ve škole vůbec představit, podlehla jsem tlaku rodiny. Tchyně se tvářila, jako bych tím, že uvažuji o odložení školní docházky, páchala hrdelní zločin. Bydleli jsme s manželovými rodiči v jednom domě a ten tlak z jejich strany byl velký. Neustále jsem slyšela, že jsem pohodlná a líná, že škola bude změna i pro mě a tak se tomu bráním. Že je pro mě pohodlnější, když malá chodí do školky a nemusím jí kontrolovat úkoly, učit se s ní. Ani manžel se mě nezastal. Jinak jsem si na něho nemohla stěžovat, ale byl hodně pod vlivem své matky. Stejně, jako tchán. Zkrátka tchyně byla generál, který rozhodoval o tom, co je správné, co se udělá teď a co potom a jak se bude žít….Nedokázala jsem dcerku bránit, vzdala jsem to a Hanička nastoupila do školy. Přesně jak jsem předpokládala, byla ve škole pomalá, nezvládala povinnosti, nechápala často, co se po ní chce a díky tomu si nevěřila a stala se posměchem ostatních dětí. Děti, jak známo, umí být velice kruté. A to už i takoví malí špunti. Na konci listopadu se Hanička vracela zpátky do školky. Ovšem posměchu neunikla ani tam. Když se opět blížil podzim, prožívala neuvěřitelný stres z dalšího nástupu do školy. Za ten rok však udělala velký pokrok a to také díky paní učitelce ze školky. Už jsem věděla, že „dozrála“, že škola jí problémy činit nebude, ale bohužel měla ze školy takový strach, že začala koktat. Dnes je ve třetí třídě a s úlevou mohu říci, že to špatné je za námi. Ovšem po této nepěkné zkušenosti vím, že by se člověk neměl nechat nikým a ničím ovlivnit a pokud by měl dát na něčí názor, pak jen na názor odborníka,“ dělí se o svou zkušenost paní Irena.
Většina dětí, kterým je školní docházka o rok odložena, během tohoto času „dozrají“ a školu pak zvládají nejen bez problémů, ale mnohdy jsou z nich i premianti třídy. Opodstatněný odklad školní docházky může mít velký vliv na budoucí studijní výsledky dítěte. Je třeba si uvědomit, že nástup do první třídy je poměrně zásadní změnou v životě malého človíčka, kladoucí velké nároky na jeho pracovní zralost. Musí se soustředit, vydržet v klidu, poslouchat učitelku. Právě první třída, nástup do školy, z velké míry rozhoduje o tom, jaký vztah dítě ke škole a učení bude mít. Odklad školní docházky je proto vhodným řešení pro všechny děti, u kterých je opodstatněná pochybnost z toho, že by první třídu zvládly bez stresu a problémů.
Mnoho rodičů však začíná dnes podléhat jakémusi „módnímu trendu“ a žádají odklad i pro děti, které by s výukou neměly žádný problém. Tito rodiče to zdůvodňují tím, že svým ratolestem prodlouží dobu skutečného dětství bez povinností. Je třeba si uvědomit, že ale může nastat i problém pramenící z toho, že sedmi či někdy dokonce osmileté dítě se ocitá v kolektivu šestiletých dětí. A u malých dětí je každý rok velmi znát. Pokud tedy skutečně nemá vaše dítě problém, který je důvodným pro odklad školní docházky, měli byste pečlivě zvážit, jaké klady a zápory mohou z odkladu vyústit.
Pokud nevíte, co signalizuje skutečnou potřebu odkladu, zde je malá nápověda:
Dítě by nemělo zahájit školní docházku v tom případě, že se nedokáže soustředit, neudrží pozornost, je nepřiměřeně roztěkané a ani při hře ji nikdy „nedotáhne“ do konce. U zadaného úkolu nevydrží, má nechuť k učení, k získávání nových vědomostí, neovládá své emoce a nepřiměřeně reaguje na neúspěchy, to znamená, že se vzteká, nebo pláče. Rovněž je problém, pokud dítě nedokáže přijmout autoritu a neposlouchá, nedokáže zvládat sociální situace, to znamená pozdravit, poděkovat, poprosit, vykat dospělým lidem. To samozřejmě není celý výčet toho, co může signalizovat potřebu odkladu školní docházky, ale jsou to zásadní body. Pakliže si nevíte rady, zda dítě do první třídy umístit či nikoliv, můžete a měli byste využít poradenství pedagogicko-psychologické poradny, která je zdarma a najdete ji v každém větším městě.
