Zatímco v létě žízníme a nečiní nám problémy vypít i několik litrů tekutin denně, v zimě má mnoho lidí snížený pocit žízně. To, že nemáme žízeň, ale neznamená, že tělo nepotřebuje pravidelný přísun tekutin. Nad venkovními teplotami sice tělo nebije na poplach, abychom mu dodali potřebné tekutiny, ale je důležité si uvědomit, že umělé teplo, například z radiátorů topení, velmi vysušuje. Útočí na naše sliznice, které vysouší, jejich ochranný filtr trpí a sliznice se pak stávají méně odolnými a náchylnějšími k onemocnění.
Pokud onemocníme, tělo se vyrovnává s přehřátím způsobeným horečkou nadměrným pocením. Tím dochází k výdeji velkého množství tekutin, které je nezbytné doplňovat. Pokud bychom tak nečinili, hrozí nám dehydratace a v jejím důsledku pak například bolesti hlavy, únava a řada dalších potíží. Nemoc také trvá déle, neboť škodliviny jsou z těla odbourávány po delší čas.
Ideální pro udržení stálého vnitřního prostředí je voda bez šťáv a umělých sladidel. Voda má nízký somatický tlak, jenž je nižší než tlak krevní plazmy a vstupuje proto lehce do buněk. Zavodňuje tak tělo a také hasí pocit žízně. S vodou získává náš organismus množství potřebných minerálních látek. Vhodné jsou pramenité vody s nízkou mineralizací, díky kterým tělu dodáme například tolik potřebný vápník a hořčík. Jsme-li nemocní, kromě vody je dobré doplňovat tekutiny pitím bylinných čajů. Ty nejen zavodňují organismus, ale mají navíc i řadu léčivých schopností díky obsaženým bylinkám.
Pro zjištění množství tekutin, které byste měli děnně vypít, pak existuje výborná pomůcka v podobě jednoduché matematické rovnice. Svou váhu vydělte patnácti a výsledek vynásobte 0,5 (např.60 kg: 15 = 4 x 0,5 =2 litry). Vypočítaná konečná hodnota představuje množství tekutin v litrech, které byste měli denně přijmout a zaručit tak svému tělu odpovídající pitný režim.
